Základní typy skladby ploché střechy

Plochá střecha existuje ve dvou základních variantách lišících se přítomností větrané mezery. Výběr závisí na klimatickém zatížení, dispozici stavby a požadavcích na provoz střechy.

Jednoplášťová plochá střecha

Nejpoužívanější varianta v moderní výstavbě. Vrstvy leží kompaktně na sobě — nosná konstrukce, parozábrana, tepelná izolace a hydroizolace jako vrchní vrstva. Žádná větraná mezera. Funkčnost závisí na difuzním návrhu: vlhkost musí moci procházet z interiéru ven přes vrstvy bez kondenzace.

Pořadí vrstev zdola nahoru:

  • Nosná konstrukce (beton, dřevěný záklop)
  • Parozábrana (hliníková fólie nebo SBS pás s hliník. vložkou)
  • Tepelná izolace (EPS, PIR nebo minerální vlna v spádovém klínu)
  • Hydroizolace (asfaltové pásy ve dvou vrstvách nebo PVC/TPO fólie)

Dvouplášťová plochá střecha

Starší řešení, stále se vyskytuje v rekonstrukcích. Mezi spodní a horní vrstvou je větraná vzduchová mezera, která odvádí vlhkost. Větraná mezera musí mít průchozí vstupy a výstupy — jinak nefunguje a vlhkost se hromadí.

Dvouplášťová střecha je méně náchylná na kondenzaci, ale komplikovanější na detaily. U rekonstrukce starší dvouplášťové střechy se ověřte, zda větraná mezera skutečně funguje.

Obrácená skladba (inverzní střecha)

Obrácená (inverzní) střecha má tepelnou izolaci nad hydroizolací — izolace chrání hydroizolaci před teplotními výkyvy a mechanickým poškozením. Vyžaduje speciální izolaci (XPS — extrudovaný polystyren), která odolává vlhkosti. Vhodná pro pochůzné nebo zelené střechy.

Hydroizolace ploché střechy — jaký systém zvolit

Volba hydroizolace je klíčové rozhodnutí. Špatná volba nebo špatná pokládka způsobí problémy, které jsou nákladné na opravu.

Modifikované asfaltové pásy

Nejrozšířenější systém. Pásy SBS (elastomerické) nebo APP (plastomerické) se pokládají ve dvou vrstvách — spodní a vrchní. Natavují se plamenem nebo se lepí za studena. Životnost 20–30 let, při správné montáži a pravidelné kontrole detailů.

PVC a TPO fólie

Syntetické fólie se svařují horkým vzduchem. Jsou flexibilní, odolné vůči UV záření a chemikáliím. Vhodné pro zelené střechy a plochy s provozem. Nevýhoda: spoje vyžadují přesnou techniku a kontrolu svaru.

Tekuté hydroizolace

Stříkané nebo natírané membrány. Vhodné pro složité tvary a detaily. V kombinaci s armovací tkaninou tvoří bezešvý hydroizolační film. Méně rozšířené, ale praktické pro opravy nebo doplňkové hydroizolace v detailech.

Kde plochá střecha nejčastěji teče

Nejčastější příčiny poruch ploché střechy nejsou ve střední části plochy — ale v detailech:

  • Atika a ukončení — napojení hydroizolace na svislé atikové zdi musí vést dostatečně vysoko (min. 150 mm nad úroveň střechy) a být přelepeno nebo přikotveno.
  • Prostupy a vtokové prvky — každý prostup je potenciálním místem průniku vody. Správné vtoky, klempířské límce a tvarovky jsou nutností.
  • Spáry a napojení pásů — nesprávně provedené přesahy nebo nespojené spáry jsou nejčastější příčina lokálních poruch.
Lokalizace úniku vody na ploché střeše bývá obtížná — místo vstupu vody a místo, kde se projeví, jsou zpravidla vzdálená. Oprava bez přesné diagnostiky (termografie, zkouška vodou) vede k opakovaným zásahům bez výsledku.

Spád ploché střechy — proč je důležitý

Plochá střecha musí mít spád minimálně 1,5–2 %, aby voda odtékala ke vtokům nebo k okapní hraně. Nulový spád způsobuje stagnaci vody (lužení), která namáhá hydroizolaci, zhoršuje její trvanlivost a zvyšuje riziko zatékání v místě drobných poškození.

Pokud stávající střecha spád nemá nebo ho ztratila sedáním, řeší se spádovými klíny z EPS nebo spádovou maltovou nebo betonovou vrstvou. Zároveň je nutné přidat nebo přeložit vtoky do míst s nejnižším bodem plochy.

Konkrétní poruchy ploché střechy a jejich řešení popisuje článek poruchy ploché střechy. Obecné informace o plochých střechách jako typu najdete v článku plochá střecha — výhody, nevýhody a použití.

Související témata: Konstrukce a skladba.

Časté otázky

Co je jednoplášťová plochá střecha?
Jednoplášťová plochá střecha má jednu kompaktní vrstvu — tepelná izolace leží přímo pod hydroizolací, bez větrané mezery. Funkčnost závisí na správném difuzním návrhu — vlhkost musí být schopna z konstrukčních vrstev odcházet ven. Chybný návrh vede k vlhkosti uzavřené v izolaci.
Kdy použít dvouplášťovou střechu?
Dvouplášťová střecha má větranou mezeru mezi dvěma vrstvami — spodní nosná konstrukce a horní hydroizolační vrstva jsou odděleny vzduchovým prostorem. Vhodná pro situace, kde je riziko vlhkosti vyšší nebo kde má střecha přístup pro údržbu. Ve starší výstavbě je dvouplášťová střecha běžnější.
Jaká hydroizolace je nejlepší pro plochou střechu?
Nejběžnější jsou modifikované asfaltové pásy (SBS nebo APP) ve dvou vrstvách. PVC a TPO fólie jsou méně náchylné na mechanické poškození a vhodné pro zelené střechy. Každý systém vyžaduje správné napojení na atiky, průchodky a vtokové prvky — to je místo, kde vznikají nejčastější poruchy.
Kolik má mít plochá střecha spád?
Minimální spád ploché střechy je 1,5–2 %. Pod touto hodnotou se voda na střeše hromadí (tzv. louže) a zatékání v místě hydroizolace je jen otázkou času. Doporučený spád je 2–5 %. Pokud stávající střecha spád nemá nebo ho ztratila, řeší se spádovými klíny z EPS nebo cementovou mazaninou.

Mohlo by vás zajímat