Základní typy skladby ploché střechy
Plochá střecha existuje ve dvou základních variantách lišících se přítomností větrané mezery. Výběr závisí na klimatickém zatížení, dispozici stavby a požadavcích na provoz střechy.
Jednoplášťová plochá střecha
Nejpoužívanější varianta v moderní výstavbě. Vrstvy leží kompaktně na sobě — nosná konstrukce, parozábrana, tepelná izolace a hydroizolace jako vrchní vrstva. Žádná větraná mezera. Funkčnost závisí na difuzním návrhu: vlhkost musí moci procházet z interiéru ven přes vrstvy bez kondenzace.
Pořadí vrstev zdola nahoru:
- Nosná konstrukce (beton, dřevěný záklop)
- Parozábrana (hliníková fólie nebo SBS pás s hliník. vložkou)
- Tepelná izolace (EPS, PIR nebo minerální vlna v spádovém klínu)
- Hydroizolace (asfaltové pásy ve dvou vrstvách nebo PVC/TPO fólie)
Dvouplášťová plochá střecha
Starší řešení, stále se vyskytuje v rekonstrukcích. Mezi spodní a horní vrstvou je větraná vzduchová mezera, která odvádí vlhkost. Větraná mezera musí mít průchozí vstupy a výstupy — jinak nefunguje a vlhkost se hromadí.
Dvouplášťová střecha je méně náchylná na kondenzaci, ale komplikovanější na detaily. U rekonstrukce starší dvouplášťové střechy se ověřte, zda větraná mezera skutečně funguje.
Obrácená skladba (inverzní střecha)
Hydroizolace ploché střechy — jaký systém zvolit
Volba hydroizolace je klíčové rozhodnutí. Špatná volba nebo špatná pokládka způsobí problémy, které jsou nákladné na opravu.
Modifikované asfaltové pásy
Nejrozšířenější systém. Pásy SBS (elastomerické) nebo APP (plastomerické) se pokládají ve dvou vrstvách — spodní a vrchní. Natavují se plamenem nebo se lepí za studena. Životnost 20–30 let, při správné montáži a pravidelné kontrole detailů.
PVC a TPO fólie
Syntetické fólie se svařují horkým vzduchem. Jsou flexibilní, odolné vůči UV záření a chemikáliím. Vhodné pro zelené střechy a plochy s provozem. Nevýhoda: spoje vyžadují přesnou techniku a kontrolu svaru.
Tekuté hydroizolace
Stříkané nebo natírané membrány. Vhodné pro složité tvary a detaily. V kombinaci s armovací tkaninou tvoří bezešvý hydroizolační film. Méně rozšířené, ale praktické pro opravy nebo doplňkové hydroizolace v detailech.
Kde plochá střecha nejčastěji teče
Nejčastější příčiny poruch ploché střechy nejsou ve střední části plochy — ale v detailech:
- Atika a ukončení — napojení hydroizolace na svislé atikové zdi musí vést dostatečně vysoko (min. 150 mm nad úroveň střechy) a být přelepeno nebo přikotveno.
- Prostupy a vtokové prvky — každý prostup je potenciálním místem průniku vody. Správné vtoky, klempířské límce a tvarovky jsou nutností.
- Spáry a napojení pásů — nesprávně provedené přesahy nebo nespojené spáry jsou nejčastější příčina lokálních poruch.
Spád ploché střechy — proč je důležitý
Plochá střecha musí mít spád minimálně 1,5–2 %, aby voda odtékala ke vtokům nebo k okapní hraně. Nulový spád způsobuje stagnaci vody (lužení), která namáhá hydroizolaci, zhoršuje její trvanlivost a zvyšuje riziko zatékání v místě drobných poškození.
Pokud stávající střecha spád nemá nebo ho ztratila sedáním, řeší se spádovými klíny z EPS nebo spádovou maltovou nebo betonovou vrstvou. Zároveň je nutné přidat nebo přeložit vtoky do míst s nejnižším bodem plochy.
Konkrétní poruchy ploché střechy a jejich řešení popisuje článek poruchy ploché střechy. Obecné informace o plochých střechách jako typu najdete v článku plochá střecha — výhody, nevýhody a použití.
Související témata: Konstrukce a skladba.
Časté otázky
Co je jednoplášťová plochá střecha?
Kdy použít dvouplášťovou střechu?
Jaká hydroizolace je nejlepší pro plochou střechu?
Kolik má mít plochá střecha spád?
Mohlo by vás zajímat